Jak se neztratit během změn – orientujte se v Domě změny

V minulém článku Zavádíte změny? Zvolte přístup podle motivátorů svých lidí jsme se zabývali tím, jak lidé podle svého zaměření na vztahy, výkon nebo růst, přijímají změny a jak nám tato znalost může pomoci při zavádění a komunikaci změn.

V tomto článku se chci zaměřit na další důležitou oblast řízení změn, a to jakými fázemi lidé procházejí, když se setkají se změnou.

Pravděpodobně jste již slyšeli o křivce procesu změny. Má 7 etap. Dokázali byste je vyjmenovat? Nejspíš ne, soudím z vlastní zkušenosti – vždy si je musím připomenout.

Proto vám chci představit jednodušší model procesu změny, který si určitě zapamatujete snáze. I pro jeho vizuální podobu.

Nazývá se Dům změny, kde postupně procházíme jeho čtyřmi pokoji.

Cesta změnou začíná v pokoji Spokojenosti. Když nějakou činnost děláme delší dobu, osvojíme si ji, máme zavedené postupy a vše funguje. Jsme spokojení a bez potřeby něco měnit. Naše energie je zaměřena na to, jak udržet zavedený pracovní systém. Život je dobrý – jsme soustředění a máme situaci pod kontrolou.

Pak se objeví potřeba změny, ať už vychází zevnitř organizace anebo z vnějšího prostředí. Máme změnit postupy, automatizovat, přibrat další činnosti, snížit rozpočet, zavést nové programy a různé další požadavky.

Málokdy máme nedostatek práce a úkolů, takže první reakce na změnu se vyznačuje Popřením. Popření není vždy špatné – je to přirozený obranný mechanismus, který nám pomáhá udržovat priority na paměti, aby méně naléhavé problémy neodváděly pozornost. Nejprve změnu ignorujeme a když přetrvává, můžeme reagovat s různou mírou hněvu, vyhýbání se a frustrace.

Když tlak změny pokračuje, dříve či později usoudíme, že je skutečná a vyžaduje inteligentní odpověď, tedy ji přijmout a začít se na ní podílet. Když k přijetí nedojde, staneme se pasivním příjemcem změny, což je riskantní a může skončit tím, že nás systém vyloučí.

Přijetí změny nás posouvá do dalšího pokoje – Zmatku. Staré způsoby se rozpadají, nové způsoby jsou ještě nejasné. Nevíme, co máme zachovat a co změnit. V tomto pokoji žijeme s nejistotou, nejednoznačností a nedůvěrou. Kolují „zaručené“ informace, lidé se snaží pospojovat dílky k sobě a vychází z toho různé fámy. Ukazuje se, že až 80% informací, které kolují v pokoji zmatku, se nezakládá na pravdě.

Často lidé v této fázi odcházejí, protože neví, co bude dál. Zvláště když nejistota trvá dlouho.

Obvykle po čase informace začnou zapadat a začne se tvořit nový obraz. V tomto okamžiku přecházíme ze zmatku do posledního pokoje změny: Inspirace. Tady se vytváří nový směr, hledáme řešení. Inspirace je čas velké energie, přesto má výzvu, a to je relativní nedostatek struktury. Když se utvoří správná rovnováha struktury (cíle, časový plán, vlastnictví) – a svobody v rámci těchto struktur, můžeme si užít tento pokoj a sklidit plody inspirace.

Projdeme inspirací a jsme tam, kde jsme začali, ve spokojenosti, přinejmenším s touto změnou. Užijme si to – nový leader nebo technologie nebo nějaká jiná změna je možná už za rohem. A proto si udržujme smysl pro perspektivu a humor, když procházíme čtyřmi pokoji změny.