Je sklenice poloprázdná nebo poloplná aneb jak na přerámování

 

Vzpomínáte si ze svého dětství, když jste něco nechtěli jíst a rodiče vám říkali „Co by za to daly děti v Africe.“? Přesvědčilo vás to? Asi moc ne. Rodiče se snažili o přerámování – změnit váš pohled na neoblíbené jídlo. A tuto techniku si v dnešním článku přiblížíme.


Co je přerámování?

Je to užitečná technika, kdy se na situaci, události nebo jiného člověka zkoušíme podívat jinak, z jiného úhlu pohledu, hledáme jiné hledisko.

Přerámování vychází z toho, že nic není dobré nebo špatné samo o sobě, ale že o tom rozhoduje naše hlava, jak se ke konkrétní situaci postavíme a na jaké její aspekty se zaměříme. Jako ve známém příkladu se sklenicí se můžeme soustředit na to, že je z půlky plná nebo z půlky prázdná. V obou případech máme pravdu. Podobně když prší a mám jít se psem ven, můžu se zlobit, že je ošklivě a budeme mokří. Nebo si můžu říct, už dlouho nepršelo, vezmeme pláštěnky, procházka bude rychlejší a venku bude méně lidí. Moje zkušenost je, že když k dešti přistoupím takto, zjistím, že je vše v pořádku a že to není nepříjemné a někdy si déšť i užiju.

A o tom právě přerámování je, pomoci nám najít odstup a zaměřit se na pozitivnější aspekty situace, abychom nebyli blokovaní a situaci zvládali.

Obrázek ukazuje, že když se podíváme z jiného úhlu pohledu, rovnice dává smysl. Vidíte to?

 

Jakou roli hraje naše mysl?

Naše mysl funguje ve dvou režimech – přežití a kreativním. Když jsme v režimu přežití, vnímáme svět okolo sebe jako ohrožující a jsme v negativních emocích. Soustředíme se pouze na možná rizika, připravujeme se na boj či útěk, což spolehlivě zablokuje naši schopnost řešit situaci s nadhledem a konstruktivně. Druzí lidé vnímají naše negativní emoce a jsou jimi (často nevědomě) ovlivněni, protože emoce jsou nakažlivé. Tím se druzí také dostávají do režimu přežití, což je nutí reagovat zase v režimu „boj nebo útěk“. Moc si v tomto případě nenasloucháme, konstruktivní debata je obtížná a spíše si potvrdíme, že s tím druhým se opravdu nedá spolupracovat.

Proto je dobré svoji mysl hlídat a zkoušet přepínat do kreativního režimu, kdy jsme schopni vidět situaci méně negativně a aktivně hledat možnosti řešení.

Prostě zmírnit negativní emoce, které nás blokují a přijmout nový pohled, abychom mohli v dané situaci reagovat pro nás příhodněji a užitečněji.

Jak na přerámování

Základem je, že se zkoušíme podívat na situaci z jiné perspektivy, můžeme zapojit pozitivní jazyk a hledat přínosy a příležitosti k učení. Doporučuji následující čtyři kroky. Každý se dá použít samostatně nebo postupně – když nepomůže první, jdeme na druhý, a tak dále, až ke čtvrtému, který je záchranný.

  1. Co je na tom dobrého? Co mohu ocenit?
  2. Co se z toho můžu naučit?
  3. K čemu to můžu využít?
  4. Když vím, jaké to je, jak se na to mohu připravit? Co dělat, abych se v tom cítila lépe, zbytečně si neubližovala a neztrácela energii?

Pojďme se podívat na příklad, kdy mi klient poněkolikáté zrušil celodenní akci bez náhrady.

  • Co je na tom dobrého? Budu mít volno, nemusím chystat materiály.
  • Co se z toho můžu naučit? Přemýšlet, jak si pojistit termíny a případně zvážit, v jaké spolupráci pokračovat.
  • K čemu to využít? Můžu relaxovat, připravovat jiné akce, využít čas k setkání s přáteli, něco se naučit.
  • Jak se připravit? Počítat s tím, že se to může stát a nezáviset na tomto klientovi.

Jde přerámovat vždycky?

Když jsme opravdu hodně hluboko v negativních emocích, je přerámování náročné. Tady je úspěch jakýkoliv posun směrem k méně negativnímu. Když se cítím na mínus deset, tak může být první krok, že se posunu na mínus sedm.

Přerámování se také nedá vnutit. Jako v příkladu rodičů a jejich průpovídky o dětech v Africe nebo když nám někdo říká: „Musíš se na to podívat jinak“. Druhému můžeme s přerámováním pomoci, jen když se on sám chce na situaci podívat jinak.

Na závěr ještě jeden tip pro přerámování:

V knize The Stoic Challenge William Irvine nabízí podívat se na situaci jako na test stoicismu, že vás zkouší imaginární bůh duševního klidu. Není to nezdar, je to test, který zkoumá vaši odolnost a vynalézavost. Nesnaží se vás potrestat, dává vám příležitost být odvážní.

Takže příště, až vás přepadne frustrace z čehokoliv a nepodaří se přerámovat, nadechněte se, zastavte se na 5 vteřin a řekněte si, že je to test boha duševního klidu.

 

Poznámka: Tento článek vyšel také v HR News  – portál pro HR manažery a specialisty